Blog

  • První projektový slet

    První projektový slet

    Aneb šance, jenž se neodmítá, drahé dámy a vážení pánové.

    Ano, ano, přesně tak. Tímto článkem každého zvu na onu velectěnou akci! Jak říkám, tak je to pravda a dostavit se může úplně každý. Jestli jste hráč, jenž tu je od začátku projektu, či krátce, každý je vítán. Stále váháte, či říkáte ne? Tak čtěte dál.

    Slet se bude konat V BRNĚ, ve dnech 26-27.6. (jenž pro upřesnění je víkend, takže žádné výmluvy, že máte moc práce, či školy). Nu zůstaneme zatím u té organizace – začátek je 26.6. v 10:00 na hlavním nádraží. Poté se půjde podle programu, jenž vytvořili organizátoři sletu. Doporučujeme si vzít s sebou alespoň 250 Kč – cestování dopravou po městě, jídlo – klidně i více, kdo plánuje přespávat.

    To, že je slet na dva dny znamená, že pokud bude hojná účast, v což i já sám rád doufám, že se všichni čtenáři dostaví, tak je možnost přespat. Přesněji v klubovně – ul. Trýbova 1a, 602 00, Brno. Pokud byste se rozhodli přespat, tak jsou tu jisté náležitosti, jenž je nutno dodržet. Zaprvé to stojí 50 Kč a druhá věc je ta, že si musíte přinést vlastní spacák, polštář, deku – no cokoliv, na čem plánujete onu noc přečkat.

    Nu a teď nějaké to uvedení, nač jet! Můžete se těšit na vaše spoluhráče, které poznáte naživo (socializace je jistě krásná věc), dále hromadu zábavy a různých aktivit. Podle všeho bude možná i soutěž o nádherné a cenné předměty, které přeci jen nikdo nebude chtít odmítnout a zkusit své znalosti. Obecně se jedná o akci, kde si prožijete něco, co nikde ne, a to se přeci jen vyplatí.

    Tož nad čím váhat? Zapsat do kalendáře, podívat se na cestu a hotovo. A hlavně nejvíc důležité – vyplnit dotazník, jenž potřebují organizátoři : Klik sem.

    Budu se na vás těšit, zlatíčka,

    Ralph D. Wright

  • Dovolenka, pre Botanikov a bylinkárov, alebo pre milovníkov prírody?

    Dovolenka, pre Botanikov a bylinkárov, alebo pre milovníkov prírody?

    Milí, moji ctení čitatelia, dnes tu mám pre vás zas jednu z tých príjemnejších tém. Moja šéfka ma poslala, že mám pracovne zájsť na Fiji, že vraj si tam prídu na svoje nie len muklovia, ale aj čarodejníci. Tak mala som odpovedať, nie? Na také čosi sa „Nie“ neodpovedá. A tak som si teda zbalila kufre a hor sa na Fiji

    No a kde to presne som išla? Miesto nádherné, ako samotný názov.  „Záhrada obrovského spánku na Fiji.“ Ako náhle som tam prišla, som od samého úžasu onemela.  Po celej záhrade vás vedie drevená cestička, vyrobená samotnými tunajšími muklami. Na okolo samé hory, rastliny, orchideí, ani som nevedela, že toľko farieb a odrôd orchidei existuje.

    Keď pôjdete ďalej, a vyberiete sa cestičkou smerom vyššie, dostanete sa na niečo ako terasa, alebo balkón, odkiaľ sa vám dostane krásneho výhľadu. Uvidíte, celú záhradu zvysoka, a jej krásy zelene, rastlín, kvetín, onemiete. S úžasom len budete hľadieť na tú krásu.

    Ako som sa tak prechádzala touto záhradou, aj som zabudla, prečo ma sem vlastne poslala moja šéfka. Zistiť, či naozaj sú tu miesta aj pre čarodejníkov. A tak som sa teda vydala rôznymi cestičkami. Hľadala som to miesto. Aj som si už myslela, že tu nič také nie je. No nakoniec, som našla. Keď prídete ku tejto krásnej spacej žene. Muklovia, sa odtiaľ zvyčajne hneď otočili.

    Som sa tam trochu prešla a všimla som si prechod, medzi stromami. A tak som si počkala, pokiaľ bude čistý vzduch a som sa vydala spomedzi tie stromy. Pohľad, ktorý sa mi naskytol, keď som tade prešla, mi vyrazil dych druhý krát. Kamenné cestičky, ktoré lemovali prístrešia z dreva a okolo samé bylinky a rastliny a kvetiny. Na niektorých bolo, hneď vidieť, že patria do kúzelného sveta.

    A čo tak si dať miestne špeciality? Drinky a jedlo? Ako náhle prejdete záhradkou, vás tam čaká pekný domček, s veľkou terasou s výhľadom do záhrady. Čarodejníci, keď vedia kam majú ísť, tak vedia, že majú ísť za červeno-zelený látkový obraz. Kde rôzni miestni čarodejníci, robia predstavenia a vám spravia peknú zábavu.

    A aké bolo jedlo? Určite si musíte dať jedlo s názvom „Palusami“ Tradičná takzvaná múčka z listov tara s kokosovým krémom. Vyrába sa z varených čerstvých listov tara, ktoré sú roztlačené do jemného, ale bohatého zeleninového kari. Do tohto pokrmu, sa nepridáva takmer žiadne korenie, čo je zaujímavosťou, ani čili. Je veľmi zdravé. Palusami sa podáva ozdobená kokosovým krémom. Niekedy sa pridávajú do toho jedla aj kúsky jahňacieho mäsa.
    A ako mi to chutilo? Prirovnala by som to dusenému špenátu, proste mňamka!

    S pozdravom,
    Mirabella Rozmerien Moreberry

  • Kulturní okénko – Michal Horák

    Kulturní okénko – Michal Horák

    “Ahoj, já jsem Michal a jsem písničkář.” 

    Tak přesně takto začínají úvodní slova O mně na oficiálním webu. Michal je jeden z českých písničkářů, kteří u nás působí.
    Michal Horák je mladý kluk, který v současnosti stále studuje pedagogický obor na Karlově univerzitě a díky rozvolňování se chystá i koncertovat. V roce 2019 vydal CD a další lze očekávat na podzim 2021.

    Mezi jeho písničky patří Hej teto!, Netuším, V toleranci nebo nejnověji nahrané video na youtube Asociální duet.

    Avšak kromě toho má i písně jako Prokrastinační, Maturitní či Vysokoškolský song v nichž se jistě spousta z nás dokáže najít.

    Texty mají nejen pointu, ale i jistou libozvučnost a svižnost, což společně s chytlavou melodií dokáže podchytit posluchačovu pozornost. Hrátky se slovy jsou jistým znakem písničkářství a upřímně uvidíme s čím Michal přijde dál, neboť situaci kolem sebe prozatím glosuje s vtipem sobě vlastním.

    Hej teto! (teto)
    Já ho zabil (zabil)
    Už se to nestane
    jo, ten už asi nevstane
    .

    Hej teto! (to je)
    Nekřič na mě (v kelu)
    Já ho prostě neviděl,
    už dost jsem se nastyděl
    .

    V klipu Hej teto se vidíme s českou herečkou Pavlou Tomicovou (hrála například ve filmu Snowborďáci nebo v současnoti hraje v seriálu Slunečná) v roli tety a pak s Pokáčem, který se ujal role zlého policajta.

    A co děláš teď? No jsem tu s tebou.
    A jo, sorry dyť já viděla to na tvým instastory.
    Vpoho, co děláš ty? No jsem tu taky.
    Promiň, jen že dlouho neviděl jsem od tebe storíčko ňáký.

    Asociální duet společně s Berenikou Suchánkovou.

  • Piknik na pláži

    Piknik na pláži

    Konečne sa začalo leto a čo by ste si mohli priať viac ako ideálne osvieženie na pláži pri malej dedinke Vydrí Svätý Dráb. Táto pláž je piesková, voda je vlažná a je tu ponuka rôznej zábavy.

    Tak, moji milí, vaša Claudia sa rozhodla túto pláž preskúmať. Blízko pláže sa nachádza aj malý obchodík, v ktorom nájdete všetko od opaľovacích krémov až po rôzne nápoje. Kúpila som si celú súpravu na leto za skvelú cenu a pobrala som sa na pláž. Bolo príjemné opaľovať sa a popri tom si pochutnávať na sendviči. Po pláži som mohla chodiť bosá, bolo veľmi dobré ponoriť si nohy do piesku. Nečudo, že je to jedna z najobľúbenejších turistických lokalít v tejto oblasti. Pár minút od pláže sa nachádza aj čarodejnícka reštaurácia. Na terase vám prinesú nápoje na osvieženie, ale aj koláčiky či ovocnú misu. Personál sa správal milo a jedna čašníčka sa vyjadrila exkluzívne pre Denný veštec! ,,V poslednej dobe nám návštevnosť rapídne stúpla. Našim zákazníkom ponúkame kvalitné služby za výhodnú cenu,´´ vraví nám sympatická mladá čašníčka.

    Ako by som ohodnotila piknik na pláži?

    Výhľad – Vynikajúca

    Vybavenosť – Vynikajúca

    Dostupnosť – Skvelá

    Cena – Dobrá

    Celková známka: Prekonáva očakávania

    Pekný večer!

    Claudia Clarke

  • Rozhovor s Lucy Ginger

    Rozhovor s Lucy Ginger

    Vedoucí bystrozorka Lucy M. Ginger

    Vyrůstala jste na farmě a láska ke zvířatům vás provází – jak je vidět na vašem domácím zvěřinci – proč jste se dala právě k bystrozorskému sboru? Přeci jen starost o zvířata a potírání zla mají od sebe docela daleko.

    Ano, máte pravdu. Zvířata jsou mou velkou láskou a koníčkem, a proto si myslím, že by to tak mělo zůstat. Kdyby se to stalo povinností nebo prací, nemusel by z toho mít člověk takovou radost, jakou jinak má.


    Jaké to je vést bystrozorský sbor?

    Vést bystrozorský sbor je jedním slovem náročné. Musíte se vcelku rychle zorientovat v různých případech, poznat své spolupracovníky a navázat s nimi pokud možno přátelský ale profesionální přístup. Nemluvě o papírování a také umění rychlému jednání. A je to i velká zodpovědnost.


    Co může běžný kouzelník dělat, aby se uchránil nebezpečí, popřípadě usnadnil vaši práci?

    Tohle je těžká otázka. Nabízí se odpovědět, že stačí, aby byli lidé slušní, laskaví a ohleduplní k sobě navzájem, ale všichni víme, že to nestačí. Pomůže nám, když nebudete lhostejní ke svému okolí a budete nás kontaktovat, když se bude něco dít.


    Od vašeho nástupu do funkce se extremistická sekta, zřejmě stáhla do ústraní. Můžeme to považovat za vaši zásluhu, nebo proč si myslíte, že tomu tak je?

    (smích) Nemyslím si, že to má něco společného s mým nástupem do funkce. Rozhodně je to čistě náhoda, ale jsme stále ve střehu.

    Stačí, aby byli lidé slušní


    Na vedoucí místo jste se dostala relativně nedávno po odstoupení Jonny Virtanen. Jaký byl váš vztah s ní a proč opustila svůj post?

    Ano, ve vedoucí pozici jsem teprve pár měsíců. Se slečnou Virtanen jsem vždy vycházela dobře. Plnila jsem svědomitě své povinnosti a profesně se mi s ní pracovalo velice dobře. Blíže jsme se neměly čas poznat.


    Nedávno odstoupil z pozice též vedoucí Azkabanské věznice. Jaké pocity to ve vás vyvolává?

    S panem Blackwoodem jsem se bohužel osobněji neznala, takže ve mně jeho odchod žádné specifické pocity nevyvolal.


    Bylo veřejným tajemstvím, že paní Virtanen a Leth měly více než kolegiální vztah. Nahradila jste odstupující bystrozorku i v této roli?

    Nechápu, kam touto otázkou míříte. Slečna Virtanen a slečna Leth byly dobré kamarádky.


    Čím se momentálně zabývají bystrozoři?

    V tuto chvíli máme otevřené nějaká případy, kterými se aktivně zabýváme a spějeme k úspěšnému uzavření, tak jako jsme předvedli nedávno v zahraničí. Bližší informace vám nemohu poskytnout.


    Oblíbená barva ponožek?

    Rozhodně oranžová.

  • Britka, zavraždená v Ázii?

    Britka, zavraždená v Ázii?

    Milí moji čitatelia, áno znova ku vám idem so správami. No tento krát nič šťavnaté, ani milé a ani recept. Ako už môžete z názvu článku prečítať, stala sa ďalšia katastrofa.

    Z mojich spoľahlivých zdrojov som sa dopočula, že  v Ázii v parku Čang-ťia-ťie sa našla mŕtva čarodejnica, Poppy Ava Joanne, s muklovským pôvodom. Ako ma už aj vy iste poznáte, hneď som si vybavila cestu medzinárodným krbom do Ázie a išla som si to preskúmať. Strávila som tam síce štyri dni pokiaľ som sa konečne dostala k informácii, kto vlastne našiel tú mŕtvu čarodejnicu.  S týmto pánom som si dohodla stretnutie, aby mi porozprával, čo sa stalo.  

    Martin Kingstone jeden z magizoologov, ktorí majú na starosti park v Ázii Čang-ťia-ťie, údajne išiel na každodennú prehliadku, ktorú zvyčajne robí pred skončením jeho zmeny. Keď si zrazu všimol, niečo nezvyčajné. „Zrazu sa začali tie krásne vtáky Fénixovia divne správať, prileteli na jedno miesto a tam začali krúžiť a vydávať podivuhodné zvuky.“Hovorí Martin Kingstone. No musíte uznať, takto sa zvyčajne Fénixovia nesprávajú, a to ani nemusím byť magizoolog, ako tento pohľadný muž.  „Nezdalo sa mi to, tak som sa tam išiel pozrieť, samozrejme s prútikom v ruke, keby náhodou niečo na mňa vyskočilo, alebo niečo podobné. No ako som sa pomaly blížil, som počul to také prasknutie, ako keby sa niekto premiestnil.“ Žeby utiekol daný vrah, zločinec? „Keď som to počul, tak som sa ponáhľal, no jediné, čo som videl, bola bez známky života ležiaca žena na zemi. Hneď som ku nej prišiel a skontroloval, či dýcha. No žiaľ bolo neskoro. Pozrel som sa do jej kabelky, a zistil som si o danej žene základne informácie, aby keď to budem hlásiť na ministerstve, som ju mohol presnejšie opísať. Bol vedľa nej prútik, tak mi to nedalo a použil som kúzlo, ktoré ukázalo aké posledné kúzlo bolo použité. Čakal som protego, alebo expelliarmus, alebo podobné kúzlo… No… Ono…“ Tu sa Martin zasekol a musel si odpiť z vody, ktorú mal pri sebe.  Ja som ho prosila nech mi prezradí o aké kúzlo išlo.

    „Bola to jedna neodpustiteľná kliatba. Tá najhoršia.“ Povedal mi mladý muž celý bledý. Ďalej mi už muž nechcel nič povedať. A odišiel si robiť svoju robotu.  A mne sa naskytlo toľko otázok. Kto by mohol byť až tak krutý ku žene, že použil tu najhoršiu neodpustiteľnú kliatbu? Kto to bol? A zabili ju v parku, alebo ešte v Londýne, alebo niekde inde? A tu ju chceli len odpratať? Alebo sa zabila sama, alebo možno len vrah chcel, aby si to všetci mysleli? Na tieto otázky, vám čím skôr zodpoviem, dúfam.   

    Vaša milovaná,
    Mirabella Rozmierien Moreberry

  • Neapolská sága

    Neapolská sága

    Minulý týždeň som išla do knižnice, len tak pre zábavu (NONRPG). Natrafila som na úžasnú ságu od Eleny Ferrante. Štyri knihy, každá z nich je naplnená príbehom . Zobrala som si ich a začala som čítať. Jedno sa musí uznať. Nech už je Elena Ferrante ktokoľvek, (nakoľko nám jej identita zostáva skrytá), má štýl. Je to moja prvá kniha od autorky a som nadšená. Je zaujímavé sledovať príbeh zasadený do ulíc Neapola by sa v jeho veľmi povrchnej časti mohol zdať všedný, ba až banálny pre životy ostatných. Avšak Ferrante šla omnoho hlbšie než som na začiatku očakávala. Má obrovský talent drsne, nekompromisne a úderne vystihnúť najzákladnejšie ľudské emócie a dodať im nádych neobyčajnosti. S hlavnou postavou Elenou Grecovou som sa v mnohom stotožnila. Veľmi sa mi páčili jej úvahy ako dievčaťa, ženy, ktorá stále hľadá samú seba pri jej neustálej snahe o dosiahnutie toho najlepšieho možného scenáru, ktorým by sa jej život mal odohrávať a neustále spochybňovanie toho doterajšieho. Jej najlepšia kamarátka Lila bola úplným opakom Eleny, neobyčajne krásna, drzá a neuveriteľne silná vo všetkých smeroch. Je to neobyčajne autentická kniha a teším sa zo započania tejto tetralógie.

    Kto je vlastne Elena Ferrante?

    Je pseudonym pre taliansku spisovateľku, ktorú si obľúbili spisovatelia aj kritici. Ale nepochybne najväčší úspech zožala u čitateľov a čitateliek, ktorí v jej knihách našli príbehy o ľudských vzťahoch, láske, rodine a priateľstve. Získala povesť jednej z najstrhujúcejších, najvnímavejších a najelegantnejších súčasných rozprávačiek po napísaní tzv. Neapolskej ságy. V jej románoch vystupujú výrazné ženské postavy, ktoré sa vysporiadavajú s vlastnou osobnosťou, minulosťou a zložitými vzťahmi lásky a nenávisti. Zvláštne krásna kniha o nevyrovnanom priateľstve.

    Krásny deň Vám prajem!

    Vaša redaktorka Elisabeth Veriere

  • Plážová přehlídka pod taktovkou ministra

    Plážová přehlídka pod taktovkou ministra

    Jak jste si jistě všimli, léto, svítící slunce a horko nás všechny táhne ven do přírody ideálně někam k vodě. A zatímco my redaktoři usilovně pracujeme na tom, abychom pro Vás, naše čtenáře ozkoušeli co nejvíce zajímavých míst pro letní radovánky, při jedné výpravě do terénu jsme nenarazili na nikoho jiného, než samotného ministra kouzel.

    Na pláži se kromě lehátek totiž jednoho dne nacházela i menší vana, v ní si nehověl nikdo jiný, než náš ministr kouzel obklopený armádou! Armádou žlutých kachniček. 

    Samozřejmě jsme si v redakci nebyli jisti, zda se nám to nezdá, ale přiblížit se blíže oné armádě jsme se přeci jen neodhodlali. Pod hrozbou toho, že bychom mohli spatřit, oč nikdo z nás nestojí, jsme vše pozorovali pouze z povzdálí.

    Mužské čtenáře by jistě potěšilo, kdybychom takto na pláži mohli potkat první náměstkyni, obzvlášť po těch eskapádách, co se na ministerstvu děly a nejspíš stále dějí, ale po první náměstkyni nebylo ani vidu, ani slechu.

    Po ne příliš dlouhé chvíli však nejprve zmizely kachničky, netroufáme si říct, zda je následovala i voda a najednou byla pryč i vana s ministrem kouzel a celá scenerie najednou byla prázdná a nic nenasvědčovalo tomu, co se zde jen pár okamžiků zpátky odehrávalo.

    Nelze tedy říci, zda vana měla simulovat bazének naplněný mořskou vodou a nebo nám náš milovaný ministr kouzel senilní a omylem se přenesl i s vanou na pláž. Avšak můžeme Vám slíbit, že další kroky našeho ministra kouzel budeme bedlivě sledovat.

  • Stanování na útesech

    Stanování na útesech

    Slunko pálí, děti na prázdninách a období dovolených je před námi. V našem speciálu pro Vás celé léto budeme zkoušet možnosti, které Vám nabízí oblíbené lokace v Británii a Irsku a v dnešním článku se zaměříme na útesy poblíž Malého Visánku.

    Útesy mohou znít jako skvělé místo na dovolenou. Výhled na moře, šumění vody, blízkost pláže… Avšak jak se zde ubytovat? Jaké výhody a nevýhody toto místo může mít? A jakou známku mu udělí naše šéfredaktorka?

    Pokud máte rádi trochu adrenalinu v krvi, útesy jsou to pravé místo na stanování. Stan si můžete postavit kdekoliv, jen tedy nedoporučujeme přímo okraj útesu, který se lehce drolí a je tedy značně nevyzpytatelný.

    Taktéž nedoporučujeme brát sebou své čtyřnohé mazlíčky a děti, pokud na ně tedy nechcete použít velmi krátké vodítko. Mohlo by vám v kombinaci s výškou útesu a hloubkou vody způsobit značné nepříjemnosti a přínosný a žádaný klid by mohl být narušen. A tak tedy děti pošlete na tábor, mazlíčkům zaopatřete dostatečně naplněné misky a vyrazte za romantikou sami.

    Výhled na širé moře a s trochou štěstí na maják v dáli lze považovat za romantický, a tak tedy musíme přidat nějaké body navíc. Čerstvý mořský vzduch dělá v kombinaci se sluníčkem dobře nejen pleti, ale také duši a vůbec vašemu psychickému zdraví.

    Další z plusů této lokality je téměř nulový světelný smog a tak tedy se svou polovičkou, sám nebo partou přátel můžete večer podnikat aktivity jako sledování mléčné dráhy, či pozorování světlušek.

    Cenová kategorie je velmi nízkonákladová, protože se jedná o stanování na vlastní pěst. Kemp zde nenajdete. Taktéž zde nenajdete sprchu, ale co by trocha kouzel a šikovnosti nedokázala v dnešní době vyřešit.

    A jak by to vypadalo, kdybychom místo hodnotili jako ve škole?

    Výhled – Vynikající

    Dostupnost – Nad očekávání

    Mazlíčci a děti – Hrozné

    Vybavenost – Troll

    Cena – Vynikající

    Celková známka: Nad očekávání

    Tím pádem od nás možnost stanování na útesech získává krásné čtyři hvězdičky z pěti.

    Vaše milovaná Henriette Gagnon

  • Melasový koláčik

    Melasový koláčik



    Milí moji čitatelia, dneska tu pre vás, Vaša Mirabellka, nemá drámu ani napínavú reportáž. Poznáte ten melasový koláčik, ktorý si viete dať v troch metlách? Alebo kúpiť v cukrovinkách v Rokville? Tak som si ho skúsila spraviť doma a podelím sa s vami o ten recept.


    Ingrediencie:
    – 250 g hladkej múky
    – štipku soli
    – 110 g masla (pokrájaného na malé kocky)
    – 3-4 polievkové lyžice studenej vody
    – 135 g zlatého sirupu (Golden Syrup – kúpite v Tescu; asi pol plechovky)
    – 125 g čerstvých (=neobschnutých) omrviniek z bieleho chleba
    – 1 citrón (chemicky neošetrený)
    – kúsok zázvoru
    – 1 vajce
    – 1 lyžica studenej vody

    Postup:
    Krok 1:
     Do veľkej misy dáme múku so soľou, pridáme maslo a prstami spracujeme na mrveničku (vyzerá to ako veľké omrvinky, maslo už nevidno).
    Krok 2: Pridáme a nožom zapracujeme trochu studenej vody – len toľko, aby sa cesto spojilo.
    Krok 3: Cesto zabalíme do potravinárskej fólie a dáme na 10-15 minút do chladničky.
    Krok 4: Medzitým nastrúhame citrónovú kôru a vytlačíme šťavu. Zázvor očistíme a nastrúhame na jemnom strúhadle.
    Krok 5: Na pomúčenej doske vyvaľkáme 2/3 cesta na hrúbku do 1 cm a vystelieme ním nízku zapekaciu misu s priemerom okolo 25 cm (tortová alebo pizzová forma).
    Krok 6: Zlatý sirup dáme do rajničky a zohrejeme ho na slabom plameni (na miernej teplote), pridáme lyžicu citrónovej šťavy, citrónovú kôru, lyžičku postrúhaného zázvoru, chlebové omrvinky, dôkladne premiešame a zmes dáme do pripraveného cesta.
    Krok 7: Zvyšok cesta rozvaľkáme a radielkom nakrájame na pásiky (asi 1 cm široké, ale môžu byť aj inej šírky), z ktorých na vrchu koláča vypletieme mriežku (zo zvyškov cesta môžeme urobiť ozdoby).
    Krok 8: Prebytočné cesto zrežeme, okraje popritláčame vidličkou (aby sa vrchná mriežka neodliepala, a zároveň tým získame trochu dekoratívnejší okraj).
    Krok 9: V pohári (alebo kompótovej miske) rozšľaháme jedno vajce s jednou lyžicou vody a touto zmesou potrieme celý povrch koláča.
    Krok 10: Pečieme 25-30 minút vo vyhriatej rúre (klasická 190°C, teplovzdušná 170°C, plynová stupeň 5), kým koláč nie je zlatistý a chrumkavý.

    Poznámky:
    – Ak pri pohľade na zoznam ingrediencií dumáte, kde je melasa, vedzte, že sme ju nahradili zlatým sirupom – môžete pokojne použiť aj melasu, ale vtedy je koláč už fakt príliš príkry.
    – Pri miešaní múky s maslom sa snažíme pracovať rýchlo, aby zmes nebola príliš mastná.
    – Ak máte problém spracúvať cesto holými rukami (ja mám, nemám rada, keď sa mi niečo dostane pod nechty), použite tenké chirurgické rukavice (dajú sa kúpiť v lekárni alebo drogérii), sú skvelé!
    – Ja som chemicky neošetrený citrón na Slovensku ešte nevidela, takže klasický citrón načim riadne vydrhnúť kefkou pod tečúcou teplou vodou.
    – Omrvinky – zobrala som biely sendvičový chlieb, obtrhala som z neho „kôrky“ a striedku som natrhala nadrobno.
    – Rešpektujte skúsenosti s vlastnou rúrou a koláč sledujte (nebuďte ako môj otec, ktorý sa riadil receptom a croissanty piekol 20 minút pri 180°C napriek tomu, že po 15 už boli na uhoľ).

    ,
    Vaša
    Mirabella Rozmerien Moreberry