Ako už viete moji milí a ctení čitatelia. Začína nám pekné jarné počasie a s tým aj otváranie terás v kaviarniach a podnikoch. Jedným z nich je aj kaviareň Rooftop na trafalgarskom námestí.
Musím sa priznať, že som do dnes o tejto kaviarni vôbec nevedela. „Naša kaviareň sa nachádza na streche, kde tu máme veľa zelene. Začíname otvárať prvé teplé jarné dni. A zatvárame niekedy v jeseni, keď už začínajú byť chladnejšie dni. No presné dátumy, sezónneho otvárania a zatvárania nemáme. Do konca, keď je chladnejšie počasie, na každú stoličku dáme deku, aby sa zákazník mohol prikryť v prípade, že mu bude chladno.“Hovorí, veľmi sympatická barmanka, ktorá v tejto nádhernej kaviarni pracuje.
Neodolala som a objednala som si kávu choccino Caramel.Musím uznať, že zmes chutí káva, mlieko, čokoláda a karamel prekvapili. Pre tých, ktorí majú radi sladké, ako ja, to je ako sa hovorí nebíčko v ústočkách.
Po celý čas, čo som pila kávu som sa snažila nájsť nejakú chybu, alebo niečo, čo by som mohla okritizovať. Áno, moji milí čitatelia. Prišiel aj tento deň, naozaj nemám čo vytknúť tomuto podniku. Výhľad krásny na rieku Temža a most Tower Bridge, je tu naozaj veľa zelene a kvietkov, ani nemáte pocit, že ste niekde v meste a pod vami na uliciach to vlastne žije. Káva úžasná o tom niet pochýb. Určite sa sem v blízkej dobe vrátim.
A poznámka nakoniec? Je to na polovicu muklovský a na polovicu čarodejnícky podnik. Predstavte si, platila som galeonmi. Verili by ste tomu? No nie je táto kaviareň úžasná? Určite si tam musíte zájsť. Vrelo odporúčam.
Milostiví milí čitatelia, áno som tu zase ja. Sľúbila som vám informácie ohľadne tých štyroch ľudí, ktoré boli v Hoxtone. Zatiaľ vás sklamem, nič som zatiaľ o nich nezistila a škoda, že si nepamätám ako vyzerali, ale nebojte sa neskončila som s tým, určite na niečo prídem.
Aby som, ale začala aspoň niečo písať, niečo som predsa len objavila. Minule som si tak bola v jednom podniku na ďatelinové pivo. A neuveríte, kto sedel vedľa pri stole. Dve aurorky a žena, ktorú nepoznám, no aurorka určite nie je. Po nejakej dobe sa ku nim pridal, aj jeden Auror. Žiaľ mená si ich nepamätám, no myslím, že ten Auror sa volá Kieran. Kto by si nepamätal meno takého féšáčika. No, ale by som sa vrátila ku téme.
Dve informácie, jedna lepšia než druhá. Prvá je, že tieto tri ženy sa dohadovali, kedy začnú behať. Podľa počúvania, sa jedna Aurorka volá Malin a druhá Yves. Zvláštné mená. No, tomu treba, len pochvalu. Aurori si musia udržiavať kondičku. No prečo si ju chce udržať, tá ďalšia žena s dlhými čokoládovými vlasmi? Myslím, že ju oslovili Pheobe. Žeby to bola nová Aurorka? Alebo, len ich známa a chce sa udržať vo forme? Kto vie, ale tak fandíme vám žienky! Takže, keď uvidíte behať niekde v parku, tri ženy v sexy športovom oblečení, to budú oni.
A teraz prídeme ku veci, ktorá má veľmi zaujala. Keď pán Kieran, teda za predpokladu, že sa tak volá. Sa objavil vo dverách a prisadol si ku ženám, jedna z Auroriek, myslím, že Malin, začala byť veľmi nervózna. Na rozdiel od neznámej ženy s dlhými čokoládovo-hnedými vlasmi, ktorej meno, je zrejme Pheobe. Tá sa usmievala ako slniečko. Hmm, že by tu boli nejaké sympatie? To si ešte preverím. Možno Fešák Auror, má nápadníčku, alebo možno je v tom niečo viac. Aká škoda žienky čo?, Ak si Pheobe získa jeho srdiečko, my ostatné máme smolu. No, ale aby som vás nenudila príliš čítaním. Po pár minútach sa aurorka Malin, postavila a povedala pánovi Kieranovi, že musia sa porozprávať, lebo že také napätie, by nemalo byť medzi nimi keď sú kolegovia. Čo sa to tam deje u Aurorov? Aké Napätie? Hmm, hmm, na tom mi niečo smrdí. Na to musím prísť a ja vám moji milí čitatelia sľubujem, že na to prídem!
V kouzelnickém světě je mnoho párů v popředí. Ať už je to Brumbál a Grindelwald, Mlok a Porpentina Scamanderovi nebo pan ministr Yarbury a jeho matka. Tyto páry se těší své popularitě ať už pro svou nepopiratelnou roztomilost, událostmi, které jejich hádky vyvolávají ve světě (díváme se na vás Brumdelwalde), nebo protože je člověk nemůže nevidět, ač by chtěl (zdravíme na ministerstvo).
A právě na ministerstvu klíčí (staro)nová láska, která ale možná bude zatnuta hned v zárodku. Máme na mysli romanci na vedoucích pozicích bystrozorského sboru. Už dlouho se šíří zvěsti, že ve vedení této instituce musí vždy být zamilovaný pár, neboť láska je nejsilnější zbraní proti „temným silám“. A že tento pár tuto zbraň – a jiné – nepostrádá jde vidět při prvním pohledu na ně. Autor má pocit, že jedině jejich bystrozorský trénink, ve kterém je dle legend i plavání se žraloky, dovoluje oběma stranám neutopit se v očích té druhé.
Tento vztah je ovšem nelehký. Nedávno šokoval všechny fanoušky tohoto páru nenadálý únos jemnější polovičky. Po návratu byla silně otřesena a zřejmě začala pochybovat i o jiných jistotách než jen síle v nohách, které tuto eskapádu odskákaly. Od důvěryhodných zdrojů jsme se dozvěděli, že obě hrdličky se začaly zajímat o úřadující femme fatale. A není divu. Látka jejích havraních šatů, která nezbedně zvýrazňuje krásu jejího ženského těla, kaštanové vlasy, které jí svůdně padají do téměř-moc-velkého výstřihu nebo pozadí, které nelze vystihnout slovy. Ale čísly ano – 11/10. Prý se také kdysi živila jako modelka v Transylvánii a dává semináře přitažlivosti succubám. My jen víme, že se jmenuje Veronica Sawyer, DiS.
Je nepopiratelně mnoho věcí, do kterých se jde zakoukat. Tím se ovšem narušuje základní stavba tradiční rodiny – dva zamilovaní lidé a několik menších stvoření určené k vytváření vrásek a kouzelných momentů. Jak do toho zapadne třetí člověk?
Tradiční kouzelnická škola vždy popisovala rodinu právě jako my výše. Není ale čas změnit tento archaický a ničím nepodložený pohled změnit? Není rodina jakékoliv seskupení lidí, které si tento status strhne z daní? V tomto případě by jistě nebyl problém přidat třetí hvězdu do ministerského ne-incest páru. Určitě by se tam vyjímala. Největší problémy by nastali tzv. „loďařům“, kteří by museli vymýšlet nové zkratky pro své oblíbené páry, nyní s možným nárůstem osob o více než polovinu.
Co si o této problematice myslíte vy, milí čtenáři? Budeme se těšit na vaše reakce.
Lizanne Tekela Leth, vedoucí bystrozorka, která jen zázrakem přežila únos skupiny maskovaných kouzelníků. Dobrý den.
Děkuji, že jste se rozhodla takto veřejně promluvit. Jak těžké je pro Vás znovu naleznout sama sebe? Žijete ve strachu, co může přijít? A je snad do jisté míry i osvobozující pocit smět konečně promluvit?
Dobrý den. Upřímně řečeno, je trochu podezřelé, že začínáte zrovna takhle. Nevím, jestli jsem se rozhodla správně, ale některé informace Vám možná prozradím. Žiji v naději, že brzy najdu to, jaká jsem dříve byla. Nikoliv ve strachu. Jako bystrozor jsem na tento příval emocí byla vycvičená. Není to zrovna lehké kontrolovat, ale věřím, že s pomocí přátel vše jistě zvládnu. A jestli jsem váhala? Zajisté. Nemám zrovna v lásce projevování tolika emocí a ještě k tomu veřejně! Pouze chci, abych byla odstrašujícím případem. Prosím, nepanikařte…ale buďte opatrní s kým se stýkáte a svěřujete.
Cituji z lékařské zprávy nemocnice svatého Munga: zlomená čéška, hluboká řezná rána přes celé předloktí a otřes mozku. Zdá se, krev tekla skutečně proudem… nemluvě o psychické újmě. A zeptám se, co Vás drželo při životě? Co Vám dávalo naději, že vyváznete živá?
Myšlenka na své přátele a práci. Jsem velmi zvědavý človíček a i přes všechnu bolest chci nejvíce informace, které nám zrovna chybí.
Také si jistě nemohu odpustit vlastní zvědavost, k jakým praktikám se pachatelé uchýlili? A k jaké nejzazší byli schopni si sáhnout? Měli vůbec nějaké hranice? A jak jste takové mučení zvládla, co se Vám honilo hlavou?
Omlouvám se, ale nebudu zde popisovat žádné z praktik, leč byly sebeošklivější. Prozradím, ale jediné: hranice nemají žádné. Také bych neřekla, že jsem mučení zvládala s hlavou vzhůru a myslela na hezké věci.
Za Lizanne T. Leth (napravo) již zavítala nejbližší zdrcená, zničená a naprosto zdevastovaná rodina.
Vzrušující, stejně jako tajemno kolem identity pachatelů. Dokázala byste nějak určit, co jsou zač a přiblížit kdo stojí za celou organizací? Neboť, odpusťte mi tato slova, ale nabírám stále více na dojmu, že to jsou obyčejní lidé, které dennodenně míjíme na ulicích.
Nedokážu si tipnout, ale vězte, že více než doufám, že brzy najdu své odpovědi. Navíc jsem slyšela velice málo a nebudu zde rozhlašovat nic, čím si nejsem stoprocentně jistá.
Jistě, jistě. O tom nepochybuji. Ale jestli mi dovolíte se vrátit zpátky, jak na celou událost vzpomínáte? A Co po Vás vlastně chtěli, citlivé informace?
Bolestivě, ale dá se to zvládnout. Ve většině mé jméno, povolání a další otázky si nepamatuji jasně. Ale mám pocit, že byli hodně zvědaví, jak jsme se dozvěděli o celém útoku.
Nyní Vám položím tutéž otázku, jako Vaší kolegyni. Na stupnici od jedné do deseti prosím uveďte jak moc sexy zadek tajemná postava v masce měla, děkuji. (pozn. redakce: při pouhé vzpomínce slečna upadá do mdlob)
Co Vám budu povídat, takový až mi nevadilo být unešená.
Co si myslíte o Sofiině volbě? Věřila jste své přítelkyni natolik, že si zvolí správně? Popište nám prosím, jak to celé probíhalo?
Bylo to napínavé, ale Jonně věřím svým životem. Nebudu zde potvrzovat žádné klepy a drby. Obavy však stranou, nešlo o více než malou neškodnou legraci s mnoholičným lektvarem.
K čemuž se dostáváme k tomu, jak se Vaše kolegyně vůbec dozvěděla o tom, kde Vás nalezne? A za jakou cenu Vás získala zpátky? Jsou jisté spekulace, že došlo k úmyslné záměně vězňů obou stran.
Na tuto otázku Vám bohužel nemohu odpovědět. Většinu času jsem byla v bezvědomí a také tedy nemám zdání o tom, co se v tu chvíli dělo na Ministerstvu. Ale řekla bych, že Jonna hledala pečlivě, až mne nalezla.
K samotnému závěru mi prosím povězte, co byste doporučila ostatním, kteří by se v podobné ocitli?
Neztrácejte naději. Ani v těchto časech. Naději si můžete doma vyrobit pouhým úsměvem nad šťastnou myšlenkou. Uchovávejte si je tedy pod drobnohledem. Mohla to být velká záchrana pro Vaši duši.
Před námi tedy stojí žena, jež mi svojí statečností vyrazila dech. Děkuji Vám za důvěru a hodně štěstí v budoucnu.
Děkuji za příjemnou pohostinnost.
Zlí jazykové by opět mohli jistě namítat, že naše informace jsou podstrčené. Ale jste si skutečně jistí, že informace, které Vám dává Ministerstvo, jsou ty jediné správné?
Vítám v naší redakci jednu z hlavních bystrozorek, stejně tak i výbornou čarodějku a zachránkyni slečny Lizanne T. Leth, Jonna Isla Virtanen. Hezký večer.
Vrátím-li se k onomu osudnému večeru, co se stalo? Jak vysvětlíte ztracení jedné ze dvou hlavních bystrozorek? Vyšlo snad najevo, že Ministerstvo nemělo situaci pod kontrolou a nebylo na útok na koncertě dostatečné připravené?
Krásný večer přeji i Vám. Nejsem si jistá, že na Vaši otázku dokáži uspokojivě odpovědět. Jako bystrozor spadající pod ministerstvo kouzel se ztotožňuji s tvrzením, že nešlo o nedostatečnou přípravu a zajištěnou v situaci, ve které se nacházíme. Pracujeme s velmi omezenými lidskými zdroji. Bohužel situace, při které k únosu došlo byla velmi nepřehledná a z důvodu přítomnosti mnoha mudlů byl jakýkoliv postup velmi problematický.
Přihlédneme-li ke skutečnosti, že Ministerstvo nebylo dostatečně připravené. Jak jste se srovnávala s takovou ztrátou? A co Vám dávalo naději, že se se svojí přítelkyní znovu shledáte?
Vyrovnat se s tím, že jsem únosu nedokázala zabránit, bylo jako srovnat se s faktem naprostého vlastního selhání. Naděje byla to poslední, co mi zbylo.
Dostáváme se však k večeru, kdy Vaše naděje byla skutečně vyslyšena. Jak jste se vlastně dozvěděla o tom, kde slečnu Leth naleznete? A za jakou cenu jste ji získala zpátky? Jsou jisté spekulace, že došlo k vědomé a dokonce úmyslné záměně vězňů obou stran… Je to pravda? A bylo Vám snad nabídnuto z něčeho půl?
Jde pouze o spekulace v obou případech. Ministerstvo kouzel by nepřistoupilo na podmínky vyděračů. A v žádném případě, polovinu všeho mi opravdu nikdo nenabídl a už vůbec nedal. Přesný postup záchrany slečny Leth nebudu sdělovat.
Dovolím si Vám položit další otázku, na stupnici od jedné do deseti prosím uveďte jak moc sexy zadek tajemná postava v masce měla, děkuji.
Nejsem si jistá, že někdo zmiňoval masku. Ale zpátky k otázce… Šlo o jasnou jedenáctku, co si budeme povídat.
Budeme-li pokračovat, jak moc ošemetné by bylo označit situaci, ke které došlo druhý osudný večer na útesech, tedy v místě kde smrt líbá své mrtvé, jako Sofiinu volbu. Proč myslíte, že právě k ní se pachatelé uchýlili? Přibližte nám také prosím, jak to celé probíhalo? Skutečně jste věřila, že si vybere správně? Na základě čeho, jste skutečnou Lizanne Leth poznala a a jak Vám můžeme věřit, že na Ministerstvu kouzel nyní nepracuje nějaký záškodník v podobě právě slečny Leth?(pozn. redakce: nějaký ohnivý nápis prý stále krášlí dveře Ústředí bystrozorů, neboť se nikdo z nich neobtěžoval ho smazat)
Nevím, jak přesně jste se dostala k podrobnějším informacím o událostech v případě únosu slečny Leth, ale bohužel vám nemohu konkrétněji odpovědět. Nikdy by nedošlo k vědomému narušení bezpečnosti a slečna Leth je ta, za kterou se vydává, tedy bystrozorka Lizanne Tekela Leth.
A na závěr, co byste doporučila ostatním, kteří se v podobné situaci mohou také (brzy?) nalézt?A v neposlední řadě, chystáte nějakou osobní pomstu?
Pokud budou na mém místě, doporučuji neztrácet koncentraci a naději a snažit se do poslední chvíle ze všech sil. A pokud dovolíte, tuto odpověď si nechám pro sebe, neboť by nebylo příliš profesionální kdybych se zde rozmluvila o možné apokalypse, která čeká pachatele.
Děkuji za rozhovor a jménem celé redakce Vám přeji mnoho štěstí. Do svidaniya.
Přeji příjemný večer.
Zlí jazykové by mohli jistě namítat, že naše informace jsou podstrčené. Ale jste si skutečně jistí, že informace, které Vám dává Ministerstvo, jsou ty jediné správné?
Prípravy na Silvestra a oslávenie nového roku v plnom prúde, predstavte si to moji milí čitatelia, aj redaktori, radi trávia čas na Silvestra so svojou rodinou. No, ale aby sme prišli ku veci. Tieto všetky veci a chystania som musela na nejaký čas odložiť. Pýtate sa asi prečo. Hneď vám odpoviem, na túto otázku.
Ako som si tak pila kávu, v nemenovanej kaviarničke u muklov, dostalo sa mi do uší, že nejaké divné veci sa dejú v Hoxtone. Hneď som spozornela, samozrejme, že my čarodejníci hneď vieme o čo sa jedná. A tak som začala pátrať.
Jedného dňa som sa do tej dedinky pri Londýne vydala a áno moji drahí, moje tušenie sa vyplnilo. Na jednom dome boli ohnivé znaky, z domu šírila negatívna energia a verím, že keby idem do vnútra, tak tam by som ju cítila ešte viac. Práve keď som si tak rozmýšľala, že či ísť, alebo neisť do vnútra, pre šťavnatú informáciu ma prekvapila skupinka štyroch čarodejníkov. Nepoznala som ich, no neostávalo mi nič iné, ako sa schovať za krík. Hádam zistím čo sú zač.
Tiež chvíľu pozorovali tie ohnivé znaky a nakoniec vošli dnu. Chvíľu bolo ticho, už som si aj myslela, že nič sa nebude diať. No za chvíľku bol počuť výkrik a pár minút na to strašný rachot. A keby len rachot dámy páni, nemusíte byť auror, ani poriadny skúsení čarodejník, aby ste neprišli nato, že sa tam odohral súboj. Utvrdilo ma to, že zrazu cez okno letela jedna z tých čarodejníkov a dopadla na zem. Tá si niečo ponadávala a krivkavo a tackavo sa vracala na späť. No po nejakej dobe, letí osoba v maske a v plášti cez okno v rukách drží druhú osobu a dopadli tak tiež von na záhradu. Žena sa ledva pozviechala. No pán, alebo pani v maske si to ku nej rázne doskočil, začal ju škrtiť a niečím sa jej vyhrážal. A potom sa rozplynul. Tá žena to predychávala a utekala smerom do domu. Bolo počuť pár rozhovorov a potom vetu. „Poďme rýchlo preč, je dosť možné, že za chvíľku to tu bude plné aurorov.“
Kto sú to zač?
A v tom, keď bola počuť tá veta, bolo počuť to známe puknutie. Premiestnili sa kam si do preč. A mňa už len začala zaujímať jediná otázka. Keď nie sú Aurori? Čo sú to zač? Bola som si pozháňať informácie na Ministerstve. No bezúspešne. Žeby to boli len zvedaví čarodejníci, ktorí do všetkého strkajú svoj zvedaví nos? Alebo nebodaj je za tým niečo viac? Sľubujem Vám vážení, že sa k tomu dopátram.
Není tomu dávno, co jsme slavnostně vkročili do nového roku 1972. Silvestr se nesl v duchu bujarých oslav, které se nevyhnuly ani nejvyšším ministerským funkcionářům. Máme žhavé zprávy o tom, co se dělo v kanceláři ministra kouzel. Čtěte dál!
Při večerních hodinách se v kanceláři ministra kouzel sešli všichni tři hlavní pohlaváři kouzelnického světa. Mimo Quillona Yarburyho (198 let a sedm zubů, přibližně) na místo činu zavítal i Hector Isaac Blackwood (krize středního věku, průměrně chlupatá kolena), známý to proutník Azkabanské věznice. Do této mužské společnosti se připletla i první náměstkyně ministra kouzel a zároveň jediná žena ve vedení ministerstva, Sabriel J. Lacrux (v době oslavy 5 let, nadstandardně chlupatá kolena).
Pochybný alkohol teče proudem
Počáteční chmury a ponurou náladu zapříčiněnou neznámými důvody rozehnal prvně Hector Blackwood kradeným vínem, které pod rouškou tmy zcizil z Dippetova sálu na podzim téhož roku. Alkoholovým eskapádám, kterým by byl sotva kdo schopen držet tempo, pak přidal jak ministr kouzel svou pravděpodobně něčím řízlou whisky, tak samotná náměstkyně, která se ze svého nuzného platu nezmohla na nic lepšího než přelít krabičák do skleněné lahve a tím pohostit zbylé souputníky světem lihovin a destilátů.
Prolnutí tělesných výrostků na gauči
Pod vlivem alkoholu pak slečna Lacrux rozložila svou hlavu a další tělesné výrostky na vzedmutou hruď (čtěte propadlý hrudník) ředitele Azkabanu, kterého tento tělesný styk lehce vyvedl z míry. Podle anonymních zdrojů naší redakce se jej dotkl nějaký lidský tvor pouze jednou, a to tehdy, když jej po porodu odkládala jeho matka vedle kontejneru na odpadky.
Další pozorování večera naší redakci překazil podnapilý ministr kouzel, jež se vypotácel ze své kanceláře jako první, redaktorce pochválil knír a za hlasitého halekání zmizel v útrobách ministerstva. Co jsme pak již stihli pouze zaznamenat, byl lehce pocuchaný Hector Blackwood, který o něco později pelášil z kanceláře, jako by mu šlo o život, a chvíli po něm vyšla chichotající se Sabriel, která si nesla své střevíčky v ruce a skrývala se pod pršipláštěm.
Zda došlo k nějakému techtle mechtle, necháme na úsudku našich čtenářů. Nedoporučujeme však lámat si s tím hlavu či si snad takové výjevy představovat, neboť může hrozit riziko dávivého reflexu či neodvratné psychické újmy.
