Mudlovská olympiáda se již blíží ke konci, což znamená, že je nejvyšší čas na čarolympiádu.
Jak je již tradicí, čarolympiáda se koná ve stejném městě jako mudlovská, tentokrát v rakouském Insbrucku. Přesně v předposlední večer mudlovské olympiády je dnes, 8. února 1976 zahájena čarolympiáda na vlastních stadionech bezpečně skrytých před mudly.
Celkem se do Insbrucku sjede 87 národů, aby poměřili své dovednosti ve sportovních disciplínách. Hry se budou konat od 8. až do 23. února a celkem uvidíme devět disciplín.
V první disciplíne biatlonu mají soutěžící za úkol závod v letu na koštěti a následné míření hůlkou, načeč je čeká opět let na koštěti. Kvalifikovaní soutěžící jsou Edmund Davies (Británie), Sarah Johnson (USA), Maxim Bagrov (Rusko), Justine Patel (Kanada), Greta Schwab (Německo) a Alma Fernández (Argentina)
Druhou a velmi oblíbenou disciplínou je famfrpál, Pro to se kvalifikovalo 16 národů: Británie, Českolovensko, Finsko, Itálie, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Německo, Norsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Španělsko, Francie, Švýcarsko, USA,
Zábavnou hrou hlavně pro diváky, ne už tak pro účastníky, pro které je disciplína velmi náročná, je hod trpaslíkem. Hilarion Panayotis (Řecko), Mene Akiiki (Egypt), Fay Quigley (Británie), Opaline Plaskett (Kanada), Spyridon Pasternak (Rusko), María Maravilla Vaca (Kolumbie) se mají všichni na co těšit.
O něco nebezpečnější je pak disciplína převzatá z dávných galských dob – kamenovaná. Podle tradic je skutečnou zkouškou mužnosti, i když v dnešních dobách už i ženy se pouštějí do této disciplíny. Celkem se tak utkají spolu Isabelle Wandman (USA), Leire Neu (Andora), Vladimir Zerkovsky (Bělorusko), Lutz Schnee (Německo), Seung Jun (Korea) a Rebekah Lavioso (Rakousko)
Poněkud jednodušší a bezpečnější je pak závod na koštěti na dlouhou trať, kdy je potřeba uletět trať dlouhou 47,5 km a cestou prolétnout všemi kontrolními kruhy. Pokusí se o to Nicole Goldthread (Kanada), Florence Javnier (Francie), Panju Ramuh (Indie), Wilkie Abbott (Británie), Septima Johnson (USA), Godswak Minu (Japonsko).
Ledovcový let je určitou obdobou závodu na koštěti, jen tady už tolik nezáleží na délce trasy, jako spíše na překážkách. Ledovce se starají o pěkně drsný terén a účastníci Diggory Pitts (USA), Fulbert Bonheur (Francie), Chetan Chowdhury (India), Ophelia Pancho (Mexico), Berti Belloni (Itálie), Madden Foly (Irsko), Perrick Ackerman (Austrálie).
Osedlání draka je jednou z nejsledovanějších disciplín, protože není potřeba příliš mnoho pochopit, abyste si ji mohli plně užít. Každému ze soutěžících je přidělen drak. Vyhrává ten, kdo první úspěšně nasedne na svého draka a ujede na něm jedno celé kolo kolem arény. Jediná pravidla jsou následující: Musíte nasednout pouze na přiděleného draka, musíte sedět na jeho hřbetě (ne viset, stát nebo jezdit na jeho ocase) a z arény budete odstraněni pouze v případě, že budete v bezvědomí nebo prohrajete. Pokusí se o to Long Huo (China), Adelaide Berger (Francie). Petre Cojocaru (Rumunsko), Fredrick Drachen (Německo), Mollie Hornsby (Británie). Liubomir Yankov (Bulharsko) a Ryurik Stolypi (Rusko), Christopher Drake (USA).
O něco méně sledovanější už je pak lov polovida, což je jakousi obdobou přespolního orientačního běhu, kdy musí hledat stopy, které je dovedou k finálnímu polovidovi na území přibližně velikém jako padesát famfrpálových hřišť. Kvalifikovali se proto Li Na (China), Jennifer Jones (USA), Jason Queensbury (Austrálie), Catherine Tremblay (Kanada), Angelica Acadia (Británie), Alistair Prinsloo (Jihoafrický region), Taeyhun Lee (Korea) a Nikolaj Ivanovič Smirnov (Rusko).
Jedním z nejkultivovanějších disciplín čarolympiády je očekávané chytání jednorožce. Je jednou z nejdéle trvajících zimních Čarolympiád. Pravidla jsou velmi jednoduchá: Soutěžící musí ve dvou týmech najít a bezpečně chytit dospělého jednorožce v aréně, než vyprší čas. Jedná se zároveň i o určitého předchůdce lovu polovida, proto velikost území je stejná a připomíná les. Aréna je ale hlavně pokrytá sněhem. Zdá se to přirozené, protože se jedná o zimní kouzelnickou olympiádu, nicméně tři metry sněhu činí úkol najít čistě bílého jednorožce téměř nemožným. A vzhledem k tomu, že jednorožci jsou od přírody plaší, vylákání ho tak blízko, aby se kolem něj dala položit síť, je už tak dost těžké. Pokoušet se o to budou Ivan Vasilijevič Kozlov (Rusko), Morita Aki (Japonsko), Steven Smith (USA), Matteo Ricci (Itálie), Luis Flenders (Británie) a Fernando Lima (Brazilie).
Jak to všechno dopadne zjistíme v Insbrucku. Ale ještě než se vrhneme na sledování disciplín, je na čase si připomenout něco z historie a proč se zde vůbec scházíme.
Historické okénko
Vezměte si v obraceč času a vydejte se se mnou do starověkého Řecka. Do Olympie! Věřte tomu nebo ne, ale v té době byly naše kultury více promíšené – magická a mudlovská. Neexistoval žádný zákon o utajení, protože čarodějové a kouzelníci se mohli vydávat za obyčejné, i když vynalézavé lidi. Byli to největší mudrci, filozofové a vojevůdci, jaké kdy kdo viděl. To vše bylo možné, protože v tehdejší době byl duchovní rozměr magie a mýtů jednoduše více součástí každodenního života.
Kolem roku 776 př. n. l. se konaly první olympijské hry a náš příběh začal. Odvážné a statečné výkony předváděli jak magičtí, tak nemagičtí soutěžící. Ti, kterým v žilách kolovala magie, však brzy zažili šok – ocitli se totiž ve výrazné nerovnováze. Naši předkové – moji drazí předplatitelé Proroka -, jejichž životy byly díky magii bohaté, byli ve skutečnosti fyzicky slabší než jejich nemagičtí kolegové.
Jednoduše řečeno, naši lidé byli poraženi. Naši mudlovští bratři a sestry, ačkoli postrádali magii, vypadali nyní v onom starověkém koloseu jako bohové. A to vše, jak se zdálo, jen proto, že se obešli bez hůlky.
Poháněn nápadem se jeden kouzelnický účastník jménem Alastor (který se umístil na posledním místě v rané verzi toho, co historici považují za rozstřel) rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Se svými dvěma přáteli Arguronem a Agamedem se vydal do chladných sousedních hor, daleko od civilizace, a pokusil se žít dva týdny bez pomoci magie.
Legenda praví, že všichni tři tuto pekelnou zkoušku sotva přežili. Tváří v tvář výzvám, jako je stavba přístřešku, rozdělání ohně a příprava jídla, což by pro jejich nekouzelnické současníky byly naprosto běžné činnosti, byli jen stěží připraveni na ty nejpodlejší přírodní živly, které si pro ně příroda připravila. Nicméně když se trojice vrátila do města, špinavá, polámaná a zmožená počasím – a přesto živá, kouzelnická komunita se zarazila. Všichni si mysleli, že ti tři dokázali něco úžasného.
A tak se Alastor, Arguron a Agamede stali právoplatnými předchůdci Čarolympiády – časově odpovídající, ale od mudlovské olympiády zcela oddělené události, určené výhradně pro kouzelnické závodníky, aby mohli vyzkoušet hranice své fyzické zdatnosti i v různých kouzelnických oborech a zopakovat výzvu, kterou před ně postavili původní zakladatelé.
Napsat komentář